Historicky nejdůležitější jednotkou Mondragon Corporation je Fagor Electrodomesticos Group, jenž vyrábí bílé zboží. Společnost zaměstnává zhruba 2000 lidí v pěti továrnách v Baskicku a dalších 3500 v osmi závodech ve Francii, Číně, Polsku a Maroku.

V listopadu roku 2013 Mondragon oznámil, že společnost Fagor zkrachovala a zažádala o ochranu při platební neschopnosti. Nakonec Fagor nemohl najít finanční prostředky na splacení dluhů ve výši 1,5 miliardy USD, které vznikly v souvislosti s 37% propadem prodejů od roku 2007 kvůli španělské ekonomické krizi a zhroucení realitního trhu.

Při jakékoliv restrukturalizaci nebo likvidaci Mondragon poskytuje pracovní místa a jistotu příjmu po určitou dobu pro některé své pracovníky ve Španělsku. Toto je právě jedna z výhod družstevní sítě. Vnitřní firemní pojišťovna Laguna Aro oznámila, že bude vyplácet 80 % z platu družstevních členů po dobu dvou let a společnost se bude snažit přemístit tolik zaměstnanců do ostatních družstev v rámci sítě, kolik jen bude možné (v současnosti bylo takto zachráněno 1200 pracovních míst). Osud zhruba 3500 pracovníků (tzn. pracovníků-nečlenů), kteří jsou jiného původu než španělského, je zatím nejistý.

Z jakého důvodu nebyla firma Mondragon schopná proměnit mezinárodní soukromou firmu do družstev? Jednalo se o právní, kulturní nebo ekonomické důvody, které k tomu vedly?

Vzhledem k tomu, že na evropské úrovni je snaha o obnovení debaty o FSZ, je důležité této diskuzi dát nový impulz napříč EU, zvýšit o ní povědomí a podpořit sociální partnery na evropské úrovni a v členských zemích. Jedno z témat nově zvoleného Evropského parlamentu je sestavení nové pracovní skupiny, která se zaměří na podporu podnikání ve formě družstev v rámci EU.

V České repblice ale zatím ani odbory, ani asociace zaměstnavatelů či podnikatelů žádným výrazným způsobem aktivně nepodporují FSZ. Není to dosud považováno za politickou prioritu. Chceme to změnit! Chceme se pokusit o vybudování nové platformy pro diskuzi na toto téma bez ideologické zátěže.

Evropské komise nechala vypracovat mnoho různých studií z nichž vyplývá pozitivní ekonomické a sociální dopady FSZ. Tento koncept FSZ proto musí být přehodnocen v souvislosti s neustále se měnícím pracovním prostředím a chápán jako nástroj, který může přispět k řešení některých hlavních problémů jež přinesla globalizace – mzdové rozdíly, chudoba a nerovnoměrné rozdělování plodů ekonomického růstu.

Sociální ekonomie je bezpochyby sektorem, který významným způsobem přispívá k vytváření pracovních míst, k udržitelnému růstu, ke spravedlivějším výdělkům a rozdělování majetku. Je to sektor, který je schopen kombinovat ziskovost se sociálním začleňováním a demokratickými systémy řízení a umožňovat spolupráci veřejného a soukromého sektoru tak, aby služby byly v souladu s potřebami. A rozhodně je to sektor, který je schopen ustát ekonomickou krizi mnohem lépe než jiné a který získává uznání na evropské úrovni. Důležité je i to, že sociální ekonomie má velký potenciál aktivovat endogenní rozvoj v zemědělských oblastech, regenerovat průmyslové oblasti na sestupu a rehabilitovat a revitalizovat upadající městské části, stejně tak jako přispět ke snížení uzemních nepoměrů. A toto jsou problémy, s nimiž se potýká také Česká republika.

Inovativní iniciativy se již objevují na různých místech Evropy a bývají označované jako nová sociální ekonomie: například, jako důsledek krize zaměstnanosti v Evropě integrované podniky (jako například italská sociální družstva) nápaditě reagovali na integrační problémy pracovního trhu, jimž čelili velké skupiny pracovníků a ještě před tím, než byla státem vypracováná aktivní politika zaměstnanosti (jako například CIS – 92 Sociálních integrovaných center a ZAZ – 68 Odborně vzdělávacíh center v Polsku či EI, přidružené odborové svazy a studentské a rodičovské asociace ve Španělsku). Další příklady sociálních inovací jsou například ekonomické iniciativy, které se objevily s cílem zkorigovat nerovné podmínky mezinárodního obchodu mezi bohatými a chudými zeměmi, jako například organizace specializující se na fair trade.

A vlastně fair trade je zajímavým příkladem, z nějž je možno čerpat. Jeden z klíčových principů fair price – férové ceny v regionálním nebo lokálním kontextu je ten, kterého bylo dosaženo skrze dialog a spoluúčast. Pokrývá nejen náklady výroby, ale také umožňuje takovou produkci, která je v souladu s principy z hlediska sociálního i životního prostředí. Další klíčový princip je transparentnost a odpovědnost. Organizace je transparentní ve způsobu řízení i v komerčních vztazích. Je odpovědná ke všem zúčastněným stranám a respektuje citlivost a důvěrnost komerčních informací, které jsou jí dodány. Organizace hledá správné způsoby začlenění zaměstnanců, členů a výrobců na rozhodovacích procesech. Zajišťuje, aby se relevantní informace dostávali ke všem obchodním partnerům. Komunikační kanály jsou dobré a otevřené na všech úrovních dodavatelského řetězce. A toto jsou jistě následováníhodné hodnoty.

V neposlední řadě ještě jeden příklad z Mondragonu, který ukazuje, že se družstva, která jsou významnou součástí sociální ekonomie, starají o budoucnost. Mondragon investuje 350,000 EUR na vytvoření jednoho pracovního místa. Není toto snad seriózní závazek?

Další kroky, které bude zajímavé sledovat:

– Finanční participace by se měla stát součástí agendy CSR – corporate social responsibility.

– Neměla by se finanční spoluúčast stát také součástí sociálního dialogu a kolektivních smluv na decentralizované úrovni? Nadešel čas přidat finanční spoluúčast do agendy tripartity jako jeden z nástrojů a diskutovat o tom, jak mohou různé formy přispět k dosahování ekonomických a sociálních cílů.

– Příklady “best practice” by měly být kontinuálně publikovány a tím přispět k většímu šíření povědomí o finanční spoluúčasti. S tím související aktivity by měly být podporovány z rozpočtu EU na základě dedikované rozpočtové položky.

– Měly by být vytvořeny informační zdroje o důsledcích finanční spoluúčasti zaměstnanců pro podniky a zaměstnance, stejně tak umožnit školení a poradenství nestrannými orgány jako například neziskovými společnostmi.

– Je důležité odstranit ideologické bariéry, které stojí v cestě šíření PEPPER schémat a také usnadnit šíření obecných informací o úspěšných příkladech implementace finanční spoluúčasti. EU by v tomto ohledu mohla hrát důležitou roli skrze kontinuální propagaci tématu v již rozšířené EU a navázat na již dříve započaté iniciativy v této oblasti tím, že bude informovat vlády a politiky nových členských zemí.